Kopfbereich

Plicní arteriální hypertenze


Plicní arteriální hypertenze (PAH) je vzácné onemocnění, které vede ke zvýšení odporu plicních cév a ke zvýšení krevního tlaku v plicním oběhu. Snížení průtoku krve plícemi je provázeno nedostatečným zásobováním organismu kyslíkem. V jeho důsledku se u pacienta objevuje letargie, dušnost a pokles fyzické výkonnosti. Jestliže PAH není léčena po dobu dvou až tří let po prvním stanovení diagnózy, vede k  srdečnímu selhání ohrožujícímu život. Časná diagnóza a včasné zahájení náležité léčby jsou nezbytné z hlediska progrese onemocnění a prognózy.

  • Obsah určený pro přihlášené členy expertních skupin.
    Obsah pro veřejnost. Pro další informace určené zdravotnickým odborníkům, prosím proveďte registraci s uvedením Vašich kontaktních údajů.
    Příčiny a příznaky
  • Obsah určený pro přihlášené členy expertních skupin.
    Obsah pro veřejnost. Pro další informace určené zdravotnickým odborníkům, prosím proveďte registraci s uvedením Vašich kontaktních údajů.
    Diagnóza a terapie
  • Obsah určený pro přihlášené členy expertních skupin.
    Obsah pro veřejnost. Pro další informace určené zdravotnickým odborníkům, prosím proveďte registraci s uvedením Vašich kontaktních údajů.
    Každodenní život
  • Obsah určený pro přihlášené členy expertních skupin.
    Obsah pro veřejnost. Pro další informace určené zdravotnickým odborníkům, prosím proveďte registraci s uvedením Vašich kontaktních údajů.
    Pro odborníky

Příčina

K čemu dochází v případě plicní arteriální hypertenze (PAH)?

Plicní hypertenze je stav charakterizovaný zvýšením klidového průměrného arteriálního tlaku krve v plicní tepně nad 25 mmHg (normální tlak < 20 mmHg).

Plicní hypertenze je zvýšení tlaku v plicním oběhu, způsobené zúžením krevních cév v plicích. Tento stav představuje nadměrnou zátěž pro srdce, které se pokouší čerpat dostatečné množství krve zúženými cévami v plicích. Postižené cévy se s postupujícím časem i nadále zužují a ztrácejí svou pružnost. Jsou-li postiženy tepny (krevní cévy, které vedou krev z pravé srdeční komory), je daná porucha označována jako plicní arteriální hypertenze. 

S pokračující progresí onemocnění se zvětšuje svalová hmota v pravostranných oddílech srdce až na úroveň, kdy srdce ztratí schopnost čerpat dostatečné množství krve do plic. Zásobování organismu i samotného srdce kyslíkem se dále zhoršuje. Jestliže onemocnění není léčeno, vede nakonec k srdečnímu selhání.

Stávající klasifikace plicní hypertenze

V současné době existuje pět typů plicní hypertenze. Jedním z nich je plicní arteriální hypertenze, která se dále dělí na následující formy:

  • idiopatická,
  • dědičná,
  • asociované formy,
  • indukovaná léky a toxiny,
  • perzistentní novorozenecká plicní hypertenze.

Příznaky

Hlavním příznakem onemocnění je těžká únava a dechová nedostatečnost dosahující takového rozsahu, že může být zapotřebí nezbytná podpora při dýchání.

Mezi další možné příznaky patří: 

  • závrať,
  • únava,
  • otoky kotníků a chodidel,
  • mdloby,
  • svíravý pocit na hrudi.